lyrics
země pod nohama zvoní jako kovadlina
a nad polem se zvedá oblak prachu
duní to a skřípe, až se bortí krajina
když se příď Titaniku zakusuje do hlíny
půda je ztvrdlá a vyschlá na troud
od černý radlice odletujou jiskry
a za lodí – tři brázdy jako mlat
jak se šrouby zavrtávaj dvanáct metrů hluboko
flotila jachet tiše pluje tmou
jako když se lunapark vykrádá z města
nad hlavou má Měsíc, za sebou spoušť
a kolem sebe oběžnou dráhu plnou šrotu
sluneční vítr ji žene co nejdál odsud
s nákladem tekutý výživy na milion let dopředu
z Halleyovy komety už bude jenom světluška
až se Kolumbus 2 bude snažit zahákovat Pluto
nechci tančit waltz na lodi, která jde ke dnu
ani cucat zlatým brčkem mezihvězdnej sunar
postavím si vzducholoď bez uhlíkový stopy
maringotku nadnášenou horkým vzduchem
a mechanický včely mi budou sbírat med
v souhvězdích pampelišek tam dole v trávě
v mlhovinách bezu a galaxiích lip
a slunečnic z tepanýho železa
credits
license
all rights reserved